Iva Štefančíková
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3766x
Iva Štefančíková
Ubohost politiků strefovat se do slušných lidí
Během jednoho týdne dva hulvátské útoky na starostu Prahy 7, Jana Čižinského, mne a mé přátele ze sedmičky zvedly ze židle. Úroveň některých politiků klesá do bahna víc a víc. Etika, či slušnost upadá v zapomnění, sprostota vede.
Iva Štefančíková
Může být Čižinský primátorem Prahy? Zajisté.
Čím víc se blíží volby primátora města Prahy, tím víc se političtí sígři v médiích trefují do Jana Čižinského. Proč?
Iva Štefančíková
Pět bluesových es
Podání klasického blues s fusion téhle party si nejde nezamilovat. Tohle je tip na krásně strávený večer, nebo aspoň jedna z možností...
Iva Štefančíková
PŘEKVAPENÍ PRO BRANKÁŘE VACLÍKA?
Původně jsem chtěla článek nazvat: "Proč se nic neděje s Tomášem Vaclíkem?". Záhy jsem ale zjistila, že kolem našeho českého fotbalového brankáře, který nyní chytá za švýcarský klub FC Basel 1893, se toho děje docela dost.
Iva Štefančíková
Pro Havla zahrají na "šestce" i Ostraváci
Vzpomínkami na Václava Havla se to v posledních dnech jen hemží a protože měl Havel blízko k rockové a undergroundové hudbě, pocty tohoto rázu jsou pro organizátory samozřejmostí.
Iva Štefančíková
Hřbitov zvířat uprostřed čtvrti stále hrozí
Před rokem se obyvatelé pražského Zličína vyděsili zprávou, že se má mezi domy stavět spalovna zvířat. Pokud toto projde, může se stát standardem, že takové stavby budou běžnou součástí obydlených sídlišť.
Iva Štefančíková
Spalovna zvířat u dětského hřiště?
Každý si hned řekne: "Holý nesmysl!" Jenže pro některé subjekty nehraje žádnou roli ani to, že by spalovna byla uprostřed sídlište plného lidí, kterým by se popílek usazoval na parapety.
Iva Štefančíková
Obrázky od dětí jako obal desky Jany Loty
Tento pátek zazpívá Jana Lota v pražském experimentálním prostoru NoD songy ze své nové desky Děvčátko. Vše se ale ten večer bude dít pro základní opavskou školu Havlíčkova, kterou navštěvují děti se zrakovým postižením a s vadou řeči. Právě ty nakreslily spoustu obrázků – originálních obalů ke zmíněné desce.
Iva Štefančíková
Poborský, Trojan a spol. kopou pro charitu
Výtěžek fotbalového zápasu půjde na Klub nemocných cystickou fibrózou, jehož patronem je herec Ivan Trojan a kterého uvidíte v bílém dresu týmu Real Top Praha.
Iva Štefančíková
Kam s dětmi, když školky nejsou?
Většina už má zápis do školky za sebou, což ale neznamená, že tam dítě vezmou. Dětí je hodně, naděje malá. "Co si pak počnou matky samoživitelky?" říkám si.
Iva Štefančíková
Vede bezpečnost žen k diskriminaci mužů?
České dráhy zavedly novinku, a to jedno kupé ve vlaku určené pouze pro ženy. Proč je ale kolem toho takový humbuk a Unie otců podala trestní oznámení na České dráhy? Někteří muži totiž vzali zavedení této služby jako útok na svou existenci.
Iva Štefančíková
Poslední plavba herce Marka Matějky
Když jsem šla brzy ráno dcerce pro čaj, v kuchyni na stole dohořívala svíčka, řekla jsem si, že si z přítele udělám srandu a zeptám se, kdo umřel. Jeho odpověď byla rychlejší: „Marek umřel.“ Marek Matějka zvaný Macecha byl jeho spolužák z DAMU a kamarád. A neuvěřitelný bohém. Spontánní, pro někoho třeba nezodpovědný. Chtěl se vymanit systému, nerad slyšel, že se něco musí.
Iva Štefančíková
Hudební zrady pro děti
Poté, co moje dvacetiměsíční dcera pařila u Zpívánek jako na rockovém koncertě, rozhodla jsem se obohatit její seznam CD o další desku. Už jsem si zvykla na „předělávky“ písniček z pohádek a večerníčků, které nabízí jeden známý obchodní řetězec, a tak jsem při nakupování, v euforii z ranního nadšení mého malého pokladu, sáhla do stojanu po albu s roztomilým koťátkem na obalu.
Iva Štefančíková
Thank you, f...ing Rock for People! - zápisky II.
Úterní počasí se proměnilo z říjnového na konečně červencové a lidi šli z gumáků do sandálků či žabek, do letních hadýrků a odvážné slečny do plavek.
Iva Štefančíková
Hello f...ing Czech republic! Hello ROCK FOR PEOPLE!
Letošní Rock for People byl ve znamení hnusného i krásného počasí, skvělých kapel, fuckujících hvězd i zajímavých hvězdiček, přehlídky gumových holínek a společenské hry zvané "hovno".
Iva Štefančíková
Mateřství charakter nemění
Asi se budete ptát, proč střílím do vlastních řad. Ale důvod je jednoduchý. Někdy se za některé matky prostě stydím a není divu, když nás ostatní považují za pacienty po lobotomii.
Iva Štefančíková
Je Národní muzeum i pro děti?
Na webových stránkách jsem četla, že Národní muzeum rádo uvítá i děti. Vzaly jsme tedy já a moje kamarádka své ratolesti a vydaly se zprostředkovat našim dětem nový zážitek. V Národním muzeu jsem samozřejmě byla už dříve, ale tentokrát to bylo poprvé jako matka a jak rodiče ví, člověk se pak už na vše dívá z jiného úhlu.
Iva Štefančíková
Nebe a dudy, aneb není operátor jako operátor
Hraje mi mobil. Neznámé číslo. Zvednu to a tam se ozve: „Jste šťastná?“ Přiznám se, že takovou otázku jsem od operátora nečekala. Dotaz zopakoval a upřesnil: „Jste šťastná, že máte ten tarif, který máte?“ Měla jsem chuť s ním polemizovat o tom, co to štěstí je a že si ho představuji v jiné podobě, jako že mám kde bydlet, mám zdravé a krásné dítě atp. Ale řekla jsem si, že ho nebudu, chudáka, trápit, že si tu formulku sám určitě nevymyslel, a když jim text předepsali ti seshora, tak že z toho nadšený asi taky nebyl. Ale kdo ví? Měl vtíravý hlas, jako ten pár, který mi na srazu křesťanů – a mé (ne)dobrovolné účasti tam – položil ruku na rameno a přes jejich až jehovistický úsměv se soukala věta: „My jsme si ještě nepopovídali...“
Iva Štefančíková
Víme, co za jedy jíme?
Každého rodiče čeká ten moment, kdy si řekne: „Tak a přecházíme na pevnou stravu.“ Důvod je většinou ten, že jen mlíko už prcka nenasytí, nebo pomalu, ale jistě končí. A každý rodič chce dát svému potomkovi to nejlepší a nejkvalitnější, jenže ono to není tak jednoduché.
Iva Štefančíková
Nerozumím graffiti
Jako šestnáctiletou holku mě uchvacovaly dvě věci, které mi v té době připadaly jako ty nejdůležitější na světě: Jim Morrison a grafitti. Tyto dvě věci spojovalo jedno: REBELSTVÍ. Každý kluk, který uměl držet v ruce sprej, chtěl být ten nejlepší graffiťák, každý měl svou mikinu s kapucí, baťoh na spreje a svůj teg. Večer vyráželi obhlížet podchody, podjezdy a tunely, prostě tam, kde by se mohli umělecky vyřádit. Tehdy se to považovalo za nový druh vandalství, a proto se nesetkávali s pochopením u starších občanů a zvlášť u policie. Ale bylo v tom všechno. Nebezpečí, vzrušení, dobrodružství, vůně noci. A když jsem přišla do školy a z okna mé třídy viděla své jméno přes celou venkovní stěnu autobusové zastávky, byla jsem v sedmém nebi. Tehdy jsem byla jen pozorovatel, i když blízký, ale každopádně to je kousek mého dospívání.
| předchozí | 1 2 | další |
